Co je to stres a jak se projevuje?

21. 1. 2021

status
Co je to stres

Co je to stres, jak jej můžeme definovat a pochopit jeho účinky?

Co to tedy ten stres je?

Stres je slovo, které slyšíme ze všech stran – „jsem ve stresu“, „mám hrozný stres“, „mám depku“ atd. Výroky, které jsou běžnou součástí každodenní komunikace. Kromě běžných lidských setkání se svými rodinými příslušníky, přáteli a kolegy v práci slyšíme o stresu také ze sdělovacích prostředků. Přibývá lékařských výzkumů, které upozorňují na vztah stresu a různých tělesných onemocnění. Stres se často vyskytuje v náročných životních situacích. Co je to stres? 

Souhrn:

  • Napětí, zátěž
  • Stav nadměrného zatížení či ohrožení
  • Stres nemá pouze negativní význam – eustres a distres
     

Definice stresu

Slovo stres pochází původně z anglického „stress“, což znamená napětí nebo zátěž. V odborné psychologické literatuře bychom nalezli celé spektrum definicí, co stres je. Pro naše účely si vystačíme s tou nejzákladnější: 

Z psychologického hlediska lze stres chápat jako stav nadměrného zatížení či ohrožení“ (Vágnerová, 2008).

K této definici bych si dovolil pár praktických poznámek z poradensko-terapeutické praxe. Stres je z mého pohledu velmi individuální. To, co stresuje vás, nemusí stresovat vašeho kamaráda a obráceně. Každý člověk je zkrátka jedinečný, a to platí i vůči reakcím na různé podněty. Například pracovníci z bezpečnostní agentury by měli být schopní dobře zvládat stres a stresové situace.

Praktické příklady projevení stresu

Jako praktický příklad k tomuto vyjádření si můžeme vzpomenout na to, jak kdo reaguje na různé zkoušky, například na maturitu. Mám živě v paměti své spolužáky, kteří nekladli maturitě velký význam a po stresu ani památky (možná to jen dobře zakrývali). Obráceně si vzpomínám sám na sebe, jak jsem se pečlivě připravoval a vnímal stres, který na mě působil.

Jiným příkladem může být to, když přicházíte do nové skupiny. Dejme tomu, že v rámci své práce se musíte účastnit nového produktového školení. Víte, že pojedete do Prahy, zde bude více než 30 osob v místnosti. Nikoho z nich neznáte. Jaké jsou nyní vaše pocity?

Pro některé z nás je možná již jen tato představa stresující. Obráceně jsou osoby, pro které je to skvělá příležitost. Těší se, v nové skupině se velmi rychle cítí jako ryba ve vodé.

V odborné hantýrce mluvíme o tzv. stresoru. Jde o podnět, který na nás působí stresově (distresově), má negativní důsledky na naše zdraví. Přesto, že existují individuální rozdíly mezi lidmi, můžeme specifikovat běžné podněty, které jsou stresory: 


Zaměstnání
Časový stres
Nezaměstnanost
Hluk a nedostatek spánku
Dlouhodobá napětí
Obava z kriminality
Přetížení velkým množství práce
Nevyjasnění pravomocí
Vysilující snaha o kariéru
Kontakt s lidmi a konfliktní vztahy
Neúměrně velká odpovědnost
Nesvoboda nebo pocit bezmoci

Seznam stresorů podle Křivohlavého (2008).

 
Můžeme konstatovat, že stejný podnět může být pro někoho negativní, pro jiného pozitivní. V psychologii mluvíme o tzv. distresu (negativní stres, má negativní důsledky na naše zdraví) a eustresu (pozitivní stres, který organismus nabudí a pokud nepůsobí dlouhodobě, může být užitečný).

Dále si můžeme povšimnout, že každý člověk má individuální reakce na stres. Slýchávám či sám prožívám celou řadu z nich: rychlejší bušení srdce, zčervenání, výraznější pocení, tlaky v břišní oblasti, bolesti hlavy, třes rukou, časté nucení jít na toaletu, svalové napětí (často v oblasti krční páteře), vyrážka v obličeji, pocit knedlíku v krku, horší soustředění, rychlá mluva (až zadrhávání v řeči či koktání) atd. Pokud vás toto téma zajímá více, mám pro vás dobrou zprávu. V dalším článku se více zaměříme na to, jak stres u sebe sama rozpoznat.

Velmi blízko reakcím jsou také individuální strategie zvládání. To znamená, jak se stresem zacházíme, když se vyskytne (co s ním děláme). Během našeho života jsme se naučili různé strategie, které nám pomáhají stres zvládnout. Jaké jsou ty vaše?

Když využiji svoji zkušenost práce s klienty či skupinami
(například při Employee Assistance Programme – EAP ), často slýchám tyto odpovědi: 

  • dám si panáka 
  • zkouším myslet na něco jiného
  • pečlivě se připravím
  • jdu si zaběhat či sport obecně
  • promluvím si o tom s kamarádkou / kamarádem
  • jdu to udělat co nejrychleji, abych to měl za sebou či obráceně – co nejdéle to odkládám 

Strategií existuje skutečně celá řada a každý máme jiné, své jedinečné. Podělte se s námi v komentáři o vaši nejúčinnější strategii zvládání stresu!

Hezký den, Martin K.

Přečtěte si také

Leave a Reply:

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *